Москва, поселение Сосенское, деревня Бачурино, Тюляевская улица
Close
Москва, поселение Сосенское, деревня Бачурино, Тюляевская улица

ZAMYŠLENÍ PŘI PŘÍLEŽITOSTI NÁVŠTĚVY DIVOTVORNÉ, MYROTOČIVÉ IKONY PŘESVATÉ BOHORODICE „OBMĚKČENÍ ZLÝCH SRDCÍ – SEDMIBOLESTNÉ“
V NAŠÍ FARNOSTI

Stalo se již s Božím požehnáním krásnou tradicí, že v době paschální a současně před svátkem Svaté Padesátnice navštěvuje brněnskou farnost a její věřící divotvorná, myrotočivá ikona Přesvaté Bohorodice „Obměkčení zlých srdcí – Sedmibolestné“.
Při té příležitosti je na prosby věřících přinášena také do dalších farností, ať blízkých či vzdálených, kde na ni čekají prahnoucí lidská srdce toužící po doteku Boží milosti.
Tato myrotočivá ikona, která vydává svaté a libě vonící myro (olej), je litografií, která vychází z originálu ikony, která se proslavila uzdravením nemohoucích a byla velkou pomocí pravoslavných věřících v Rusku v době epidemie cholery v 19. stol.
Přívlastek „myrotočivá“ pochází z církevně slovanského slova „мироточивая“ tj. vydávající myro (působící vytékání blahodatného myra), přičemž slovo „myro“, tj. olej, pochází z řeckého slova „μύρον“.
Ve Svatém písmu není žádná zmínka o vydávání anebo vytékání myra. Přesto je tento zázrak něčím reálným, to jest, děje se a je předáván a zachováván v Posvátné tradici naší Církve.
K nejranějším zprávám o prolévání myra patří:
• Blaze vonící myro z hrobu svatého apoštola Jana Teologa, jež vytéká každoročně;
• Svaté ostatky apoštola Filipa, které vydávají myro (podle apokryfu: Skutky apoštola Filipa 2. – 3. stol.);
• Mučednictví svatého Theodota (3. stol.), kdy je v popisu mučednického skonu tohoto světce přesně popsáno, jak z jeho ostatků vytékalo svaté myro;
• Nespočetná svědectví o velkém vytékání myra z ostatků svatého velkomučedníka Dimitria Soluňského;
• Svaté ostatky světitele Mikuláše, Divotvůrce Myrlikejského, jež se nacházejí od 9. května roku 1087 v kryptě baziliky svatého Mikuláše v městě Bari v Itálii, které neustále vydávají myro.
• A mnoho jiných a dalších příkladů ze životů svatých Pravoslavné církve.
Co však pro nás znamená, když můžeme být v blízkosti takového vskutku podivuhodného zázraku a této svatyně, kterou je tato ikona Matky Boží?
Přijímáme něco takového jako blížící se neštěstí, nebo je tato událost pro nás a naše životy spíše posilnění ve víře, které se děje skrze tento zjevný zázrak?
Anebo lze výše popsané chápat a přijímat jako zjevení Boží milosti, kterou Pán Ježíš Kristus vylévá skrze obrazy své Přečisté Matky na svou Církev a skrze ni na celý svět?
Jen těžko můžeme odpovědět na všechny tyto otázky.
Je jasné jen jedno, myrotočivá ikona je zjevením Boží slávy. A v tomto zjevení nám Bůh ukazuje svou moc nad hmotou, nade vším, co sám učinil a stvořil, co podřídil svému řádu a zákonům.
V tomto zjevení Boží slávy je zjevena také Boží moc, díky níž jsou tyto zákonitosti překonávány. Stvořitel řádů a zákonitostí nám zjevně ukazuje, že jen On je může kdykoli překonat, tedy že On je Vládcem všeho, nad čímž má veškerou moc.
Tento zázrak pak očividně zjevuje Boží milost Přesvaté Bohorodice k věřícím, které ona utvrzuje a posiluje ve víře.
Tento zázrak také svědčí o Boží přítomnosti ve světě, jakož i o starostlivé péči našeho Pána a Matky Boží o nás hříšné.
V církevní tradici se ustanovil poměrně rozvážný a uvážlivý přístup k zázrakům, které se odnepaměti přijímají jako přirozené zjevení – projevy Boží blahodati a lásky k člověku.
Také my bychom měli tyto zázraky přijímat rozvážně, se zbožností, v rámci pravoslavné tradice, v níž jsou přijímány jako podivuhodná zjevení nám lidem.
Mnohé zázraky, které se dějí v naší době, včetně zázraku myrotečení ikon, nás vyzývají k ještě usilovnějšímu utvrzení a upevnění ve víře, vybízejí nás, abychom ve víře stáli neochvějně a pevně vyznávali Krista, našeho Spasitele.
Vždyť mnohokrát byla podivuhodná zjevení nejen znamením Boží přízně, ale také upozorněním a výstrahou před velkými zkouškami, které měly na lidstvo přijít.
Proto je třeba, abychom zachovávali zbožnou úctu před tímto zázrakem, abychom cítili vděčnost za toto svědectví Boží lásky a Jeho starostlivosti vůči nám lidem.
Přijímání zázraku by se však nemělo převracet do světské senzacechtivosti, neboť víru je třeba zakládat nikoli na skutečnosti zázraků, nýbrž na uvědomění si Boží lásky k nám hříšným a také na tom, že zázraky jsou jen projevem této velké, spasitelné lásky k nám. Zázrak se děje pouze tam, kde je právě víra, to znamená svobodné odhodlání, připravenost a ochota přijmout vnitřní význam zázraku, který se před námi odhaluje.
A proč myrotočí právě ikony?
Z církevního hlediska lze říci, že jestliže myrotočí nějaká ikona, tak se to děje k duchovnímu užitku věřících, jako zvláštní znamená shůry, ačkoli nejsme vždy zcela schopni odhalit a odkrýt pravý smysl tohoto zázraku.
Rovněž není ani možné učinit jednoznačný závěr, u kterých ikon se myrotočení vyskytne. Mohou to být ikony dávné, ale i soudobé, tj. práce dnešních ikonopisců, dokonce i nevelké ikonky vytisknuté na papíře či obyčejné tištěné litografie ikony, jakou je ikona Přesvaté Bohorodice Obměkčení zlých srdcí – tzv. Sedmibolestná, jež nás v brněnské farnosti již tolikrát v posledních letech navštívila.
Je proto třeba povznést k Bohu děkovné modlitby za Jeho zjevenou starostlivost a péči o nás.
A je třeba poděkovat také Matce Boží a všem Božím služebníkům, tj. svatým, jejichž jména každý z nás nosíme, aby to, čeho jsme byli na krátký okamžik svědky, se pro nás dělo k naší spáse.
Neboť vše vychází od Boha, děje se od Něho, pro Něho a v Něm samotném.
Věřím, Pane, pomoz mé nevíře!
Sláva Bohu za vše!

Fotografie jsou z průběhu let, jak nás ikona Matky Boží„Obměkčení zlých srdcí – Sedmibolestné“ navštěvovala